Nejen povídání o víně

Po těch několika letech co jezdíme na Galadegustaci už moc dobře víme, že je nutné věnovat hodně času domácí přípravě a vypsat si vína, která bychom chtěli ochutnat. Přibližně 14 dnů před Galadegustací se na stránkách www.pww.cz objeví seznam vín, která budou mít vinaři nebo dovozci vín na svých stáncích.

V seznamu je uvedeno číslo stánku, název vína, bodové ohodnocení odborné vinařské komise a země odkud je víno. Poslední dva roky si vypisuji do svého poznámkového bloku pouze vína, která získala nejvyšší bodová ocenění i tak jsem si jich letos vypsal 82 a tak bylo 100% jisté, že všechny vína, která jsem si vypsal nelze ochutnat vzhledem k časové tísni.

Naše nerozlučná vinařská čtyřka z Plzně  vyjela autobusem v 12:00 hodin. Na pražský Zličín jsme dojeli v 13:00 hodin. Kolega našel perfektní spojení MHD autobusem Zličín - Motol - Dejvická za pouhých 35 minut. Dříve jsme ze Zličína jezdili metrem a ve středu města jsme museli přestupovat. Letos byli pořadatelé hodní a do sálu nás vpustili již ve 14:30 hodin a tak jsme získali 0,5 hodiny k dobru. U vstupu jsme předložili vstupenku, zaplatili zálohu 200 Kč za degustační skleničku a na ruku nám přilepili papírový náramek jako doklad o zaplacení. V šatně jsme odevzdali kabáty a hurá do tvrdé, náročné, časově omezené práce. Demokraticky jsme se hned na začátku domluvili, že se letos rozprchneme a každý půjde svojí cestou abychom se nezdržovali a neovlivňovali.Domluvili jsme se, že se sejdeme u šatny ve 20 hodin abychom stihli zpáteční autobus od hotelu na stanici Dejvická, kde jsme přestoupili na autobus který nás dovezl na Zličín, kde jsme nastoupili do autobusu, který nás dovezl až do Plzně.

Důkladná domácí příprava se vyplatila a ušetřila nám spoustu zbytečného času při vyhledávání těch nejlepších vín. No hned u druhého stánku jsem ovšem chtěl ochutnat bílé víno, ale bohužel mi bylo sděleno že jedinou láhev jim někdo ukradl tuto láhev - no stane se. Pak jsem ještě chtěl u jiného stánku ochutnat dvě medailová vína z Maďarska, dovozce mi sdělil že maďarská strana nenadále přestala dodávat vína. Podařilo se mi ochutnat i nejvýše bodově hodnocené víno odbornou komisí a to :

název vína : Ambrosan Amarone della Valpolicella

země : Itálie

vinařství : Nicolis

ročník : 2006

dovozce : Kupmeto. CZ ( Karlovy Vary )

body komise : 94   

ocenění : PRAGUE PREMIUM GOLD

Celkem jsem ochutnal 50 bílých a červených výborných až špičkových vín. V 19:15 hodin jsem cítil, že se mi zavřela klapka a tak jsem poslech vnitřní hlas a ke své lítosti jsem ukončil ochutnávání vín, šel ochutnat sýry z firmy MORAVIA a dal jsem si několik skleniček čisté pražské vody ze džbánku.

Pohodlně se usadil do křesla na chodbě hotelu a vyčkával příchodu kolegů. Všichni jsme se sešli ve stanovenou dobu, vyzvedli kabáty a spořádaně odešli na zastávku autobusu před hotel. Po nastoupení do autobusu směr Zličín - Plzeň jsem usnul jak špalek, myslím že jsem ani nechrápal protože mi nikdo cestou nebudil. Procitl jsem až v Plzni, když stewart oznamoval, že jsme přijeli do Plzně . Měli jsme štěstí, protože z autobusového nádraží je to na tramvajovou zastávku 200 metrů a stihli jsme tramvaj č. 2 a v Sadech pětatřicátníků přesedli na tramvaj č. 1 , která jela po 5ti minutách co jsme přišli na zastávku v Solní ulici. Byt v Ledecké jsem odemykal v 22:45 hodin nesouvislou větou jsem pozdravil Alenu a když jsem pochopil, že to co říkám tomu rozumím jen já sám ( u malých dětí se tomu říká Svahilština ), šel jsem

raději spát abych neusnul v křesle u TV hahahaha.