Slovinsko a vinařství DOLC 1834
1. 6. 2012
Slovinsko bylo první zemí, která vystoupila z jugoslávské federace
a v roce 1992 vyhlásilo samostatnost.
Slovinsko sousedí s Rakouskem a Itálii na jedné straně a Maďarskem
a Chorvatskem na druhé straně.
Slovinskou krajinu charakterizuje rozmanitost - sever je hornatý,vnitrozemí rovinaté nebo jen mírně zvlněné a jihovýchod se pyšní krásným pobřežím.Panuje zde vesměs kontinentální podnebí s horskými vlivy na severu a středozemskými na jihu.
Slovinsko má 45 schválených odrůd vína. Vinná réva se pěstuje na 24 568 ha vinic, roční produkce vína je 100 000 000 litrů vína převážně pro domácí trh.
Slovinsko vděčí za své vinice Keltům. Svěží, živá vína starých Slovinců, dosti odlišná od těžkých italských, španělských a řeckých vín s mastným charakterem záhy objevili Římané.Ve středověku se křižáci zastavili v kopcovité krajině v okolí Ormože a po ochutnání místního vína město přejmenovali na Jeruzalem. Vína z vinařství Jeruzalem Ormož nyní hrají mezi slovinskými víny významnou roli. Výrobu vína podporovala rovněž církev a v dobách Rakousko - Uherska se Rakousko a Uhry přičinily o zlatý věk slovinského vína.Tuto euforii však překazila révokazová pohroma. Ve 20 století slovinské víno sice nedosáhlo očekávaného potenciálu, nicméně přežilo a to i na světových trzích.
Slovinské vinařské zákony jsou velice složité , přísné a sahají mnohem dále než většina evropských zákonů, týkajících se kontroly výroby a prodeje vína. Zahrnují mimo jiné zákaz doslazovat jakostní vína s výjimkou katastrofálních sezón, kdy se povoluje přislazovat vína nízké kvality. Ačkoli se kyselina může do stolních vín přidávat jako konzervační látka, kyselost se nesmí snižovat ani zvyšovat chemickými přísadami ve snaze dosáhnout větší svěžesti vína. Slovinské víno se nesmí lahvovat mimo území Slovinska a vývoz ve velkém je přísně zakázán.
Třídění Slovinských vín podle místa původu:
Namizno vino ( stolní víno )
Obyčejné stolní víno se může vyrábět v kterékoli části Slovinska.
Namizno vino PGP ( zaručený původ )
Lepší stolní vína mohou pocházet pouze ze tří hlavních vinařských
oblastí :
Podravje
Posavje
Primorje
Říká se jim dezelno vino ( zemské víno ) a nesou chráněné označení původu :
PGP = Prizano Geografsko Pooelko
Kakovostno vino ZKGP ( Zasciteno in Kontolirano Geokoper )
Jakostní vína s označením původu ( například brda či koper ) nesou nápis ZKGP. Všechna tato vína spadají do střední až nejvyšší jakostní kategorie a každoročně se musí senzoricky hodnotit.
Vrhunsko vino PTP ( Priznana Tradicionalno Poimenovanje )
Toto označení nesou nejlepší slovinská vína. Aby víno toto označení ( vysoká kvalita ) obdrželo, musí být nejdříve přijato do kategorie kakovostno vino ZKGP . Tento titul mohou nést jedině ty produkty, jež se při oficiálních degustacích umístí nejvýše. Špičková vína, která nejenže pocházejí z vymezených výrobních obvodů, ale jsou také vyrobena v souladu s přísnou metodou vinifikace, smí být zařazena do skupiny PTP. Doslovně to znamená ,,schválený tradiční název´´, jímž se pyšní pouze tak slavné značky jako Krašky teran, Dolensjkai cviček.
Vinařské oblasti Slovinska :
Slovinsko má celkem 14 vinařských oblastí, které jsou seskupeny
do 3 hlavních regionů :
Primorska - Nejzápadnější a toho času nejzajímavější vinařský region Slovinska.Vyrábějí se zde bílá suchá, aromatická, odrůdová vína a pevná červená vína, která pro Slovinsko představují polovinu celkové produkce .
Podravje - nejdůležitější pěstitelská oblast Slovinska. Stejně jako dříve se zde vyrábějí téměř výhradně bílá vína.Dominujícími odrůdami révy jsou Laški rizling ( Ryzlink vlašský ) a Sipon ( Furmint ), dále v menší míře nachází využití ještě Renski rizling ( Rýnský ryzlink ).Vína z této oblasti obsahují relativně málo alkoholu a svěží kyselinku.V příznivých letech se daří sklízet i botrytická a ledová vína
Posavje - Nejmenší vinařský region. Disponuje však velice proměnlivým terénem a je zde cítit francouzský vliv. Zdejší vína jsou lehčí a svěžejší než vína z Podravju, zejména bílý Rumeni Plavec, specialita vznikající v podoblasti Bizeljsko - Sremič. Domácím vínem regionu je růžový Cviček, odpověď na rakouský Schilcher. V podoblasti Bela Krajina je klima částečně vystaveno vlivu Kvarnerského zálivu, z tohoto důvodu bývají zdejší výrobky silnější a dokonce zde vyzrávají červené odrůdy jako Modra Frankinja ( Frankovka ).
Vinařství DOLC 1834
Vinařství je ve slovinské vinařské oblasti Bela Krajina v obci Drašiči. Obec leží v blízkosti řeky Kolpa a státní hranice s Chorvatskem. Tradice pěstování hroznů a výroba vína DOLC 1834 má již velmi dlouhou tradici, o čemž svědčí letopočet 1834 na původním zachovalém historickém domě s vinným sklepem. V roce 1834 zničil požár dřevěné domy s doškovými střechami v horní části vesnice. Po tomto ničivém požáru statkář postavil kamenný, klenutý sál, kde v suterénu byla restaurace. Současný majitel statku a zároveň vinař pan Anton Kostelec převzal statek a vinice po svém otci. Současné vinařství DOLC 1834 má rozlohu 8ha vinic což prezentuje 34 000 révových keřů. Při práci na vinici pomáhá celá rodina. Vína již získala ocenění v národních soutěžích Slovinska a mezinárodních
soutěžích.
Pochopitelně nebudu skrývat, že toto pozvání na degustaci v tak prestižním prostředí mi dost překvapilo a nejdříve jsem si myslel, že jde o vtip. Jako správný nositel jména Tomáš ( odvozeno od nevěřící Tomáš ) jsem si nejdříve ověřil zda je pozvánka opravdu z velvyslanectví a zda i já jsem zván. Po kladné odpovědi jsem pochopitelně začal řešit jaké správné oblečení zvolit a jak se správně chovat v diplomatickém prostředí ve kterém jsem měl být prvně v životě. Já milovník sportovní obuvi a baťůžku jsem pochopil, že musím přinést osobní oběť a zvolil jsem společenský oblek s kravatou a nazul černé společenské boty. Z Plzně do Prahy jsem jel autobusem a abych vše stihl předem omrknout raději jsem si koupil lístek na autobus, který vyjížděl z Plzně již v 08:00 hodin. Autobus mi dovezl na Zličín, kde jsem si koupil jízdenku na MHD, která platí celých 24 hodin. Do metra jsem vstoupil na Zličíně v 09:15 hodin a jel na hlavní nádraží koupit si preventivně zpáteční jízdenku z Prahy do Plzně. Protože jsem měl spoustu času vůbec mi nevadilo, že u pokladen byla slušná fronta. Po zakoupení zpáteční jízdenky jsem se opět spustil do hlubin metra a jel do stanice Hradčanská, kde jsem měl přestoupit na tramvaj č. 18, která mi doveze k vozovně Střešovice kde je i muzeu DP, což jsem podrobně vystudoval na Internetu, kde jsem pochopitelně podrobně nastudoval jak se ze zastávky vozovna Střešovice dostanu až na Slovinské velvyslanectví . Ulici, kde sídlí Slovinské velvyslanectví jsem našel snadno, cestou jsem ještě minul Maďarské, Kyperské a Japonské velvyslanectví bylo hned vedle. V knížce,,Velká kniha Etikety ´´ od pana Ladislava Špačka jsem se dočetl, že na takovéto akce není slušné chodit ani moc brzo ani pozdě a tak jsem si připravil časový harmonogram tak abych na půdu velvyslanectví vstoupil ve 12:55 hodin, což se mi povedlo úplně přesně.V šatně pro hosty jsem si odložil, nasadil kravatu, zapnul knoflíky, nasadil lehký úsměv a s třesoucíma kolenama vstoupil do chodby, kde jsem byl ihned přivítán pořadatelem celé akce, číšník mi podal sklenku a pan vinař mi nalil na přivítanou růžové víno. Ve 13:00 hodin přišla paní velvyslankyně a každého z nás osobně pozdravila a pozvala nás do salonku,kde proběhlo krátké oficielní přivítání na půdě Slovinské republiky paní velvyslankyní, která následně předala slovo dovozci Slovinského vinařství DOLC 1834 panu Martinu Váchovi. Ten nás ve stručnosti seznámil za podpory diaprojektoru se Slovinskou republikou a jejím vinařství s tím, že v sousedním salonku na nás osobně čeká sám majitel Vinařství DOLC 1834 pan Anton Kostelec. V salonku velikosti obývacího pokoje bylo na stole uprostřed salonku připraveno 12 vzorků vín k naší degustaci. Vinař a číšník nalévali postupně degustované vzorky a pan vinař Kostelec vždy hovořil v rodném jazyce o víně, které nám nalil do skleničky. Paní překladatelka nám vše tlumočila a tak jsme všichni věděli jaké víno degustujeme a občas i jak by mělo chutnat. Degustace pro mě začala drobet netradičně, protože první byla degustována červená vína a až potom bílá vína přes botrytický sběr až po ledová vína.
1) Rose 2009 - více jsem bohužel nevypátral
barva : lososová
vůně : vzhledem k tomu, že víno se nestihlo vychladit
na správnou teplotu, byla vůně hodně zkreslená.
2) Metliška črnina 2008 PTP
10,3% až 11,5% alkoholu
barva : rubínová
vůně : maliny, jahoda, višeň
3) Modra frankinja 2009
11,0% až 13,0% alkoholu
barva : modro fialová
vůně : černá třešeň, rybízová marmiláda, čokoláda
4) Laški rizling 2006 - Kakovostno vino
11,0% až 13,0% alkoholu
barva : zlatavá
vůně : jabloňový květ, citrusové plody, broskev
5) Chardonnay 2008 - Kakovostno vino
11,0% až 14,0% alkoholu
polosladké
barva : zlatavé tóny
vůně : květinové tóny, hruška, ovocné aroma,
6) Sauvignon 2008 - Kakovostno vino
11,0% až 14,0% alkoholu
barva : světležlutá
vůně : zelené jablko, citrusové plody, lískové oříšky
7) Rumeni muškat 2008 - Kakovostno vino
10,5% až 13,0% alkoholu
suché
barva : zelenožlutá
vůně : květinově muškátová
8) Chardonnay 2009 - pozna trgatev ( pozdní sběr )
11,0% až 16,0% alkoholu
polosladké
barva : zlatohnědá
vůně : heřmánek, med, hruškový kompot, kdoulový kompot
9) Laški rizling late harvest 2007 - pozna trgatev
10,0%
sladké
barva : zlatavé odlesky
vůně : muškátové tóny, meruňková marmeláda
10) Chardonnay late harvest 2009
sladké
11,0%
barva : zlatavé tóny
vůně : med, rozinky
11) Sivi pinot - Izbor 2009
11,0% až 16,0% alkoholu
sladké
barva : světležlutá
vůně : švestky, hruškový květ, med, sušené ovoce
12) Sivi pinot suhi jagodni izbor ( ledové víno )
10,0% až 12,0% alkohol
sladké
barva : hnědožlutá
vůně : květinové tóny, medové tóny
Degustace byla ukončena v 15:30 hodin a tak jsem nafotil etikety degustovaných vín, rozloučil jsem se zástupcem velvyslanectví a poděkoval výhradnímu dovozci těchto vín. Tramvají č. 1 jsem dojel do stanice Hradčanská, kde jsem přestoupil na metro, které mi dovezlo až do stanice Muzeum, kde jsem přestoupil a dojel do stanice Hlavní nádraží. Rychlým krokem jsem došel ke světelné tabuli, kde už blikal odjezdový čas vlaku do Chebu přes Plzeň a tak jsem přidal do kroku abych se pokusil ještě stihnout skoro odjíždějící vlak. Hopnul jsem do prvních dveří, zabouchl za sebou dveře a vlak se ihned rozjel směr Plzeň.
Hodnocení celé akce :
Degustace byla ve velmi zajímavém a příjemném prostředí velvyslanectví , vinař pan Kostelec při rozlévání vína hovořil o nalévaném vzorku a vše prokládal seznamováním s svým vinařstvím DOLC 1834 a svojí rodinou. Škoda, že k vínu neuváděl více o analytice nalévaného vína. Víno Metliška PTP mi hodně zklamalo, očekával jsem více od tohoto cuvé ze čtyř červených odrůd, které je uváděno jako specialita Slovinska . V hodnocení prestižního vinařského časopisu DECANTER víno Metliška od jiného vinaře získalo stříbrnou medaili což mi asi hodně ovlivnilo. Já osobně bych asi nejlépe hodnotil Rumeni muškat a Chardonnay. Pochopitelně i ledové víno bylo dobré ale k jeho hodnocení by bylo třeba více času, klidu a soustředění na zodpovědné hodnocení všech vzorků. Růžové víno bylo dost teplé, ale je nutné si uvědomit, že vinař vezl všechna vína v dodávce ze Slovinska do Prahy a
Když jsem šel na průzkum okolo velvyslanectví, auto tam ještě nestálo. Z tohoto důvodu je pochopitelné, že se vína nestačila vychladit na správnou teplotu podávání. Toto byla moje první degustace slovinských vín a tak nemám napitou jejich správnou chuť, nicméně vína mi
drobet zklamala, očekával jsem od vín, kde je spousta slunečního svitu více. Vůně ani chuť nebyly příliš výrazné ani po delším točení ve skleničce .
Potěšilo mi, že 99,9 % pozvaných účastníků přišlo včas na stanovenou hodinu, kromě jedné dámy nikdo nepoužit parfém. Všichni účastníci kromě třech pánů přišli v oblecích, jeden z těch třech měl džíny a košili, druhý džíny a sako a ten třetí měl pouze světlé kalhoty a světlou bundu.
Náhledy fotografií ze složky Slovinsko
