Nejen povídání o víně

První vzorek na zavínění a secvičení bodování byl nalit v 18:35 hodin a pak už začala tvrdá, a zodpovědná práce, jako vždy bylo třeba se soustředit na bodování soutěžních vzorků. Protože se jednalo o vína s alkoholem od 13% do 15%, bylo nutné hodně pít čistou vodu aby se člověk neopil a neztratil cit pro vnímání vůně a chuti soutěžních vín a nechtěně nepodhodnotil některý soutěžní vzorek. I tak bylo hodně náročné zvládnout bodově ohodnotit 14 soutěžních a 2 zavíňovací vzorky v 10 lidech.

Vzhledem k vánočním svátkům jsem nějak opomněl včas si zajistit soutěžní vzorek, byl jsem nucen lovit na internetu vhodné víno s rychlou dostupností a na to že byla sobota v pondělí bylo nutné dodat soutěžní vzorek do vinotéky, jistě uznáte že opravdu moc času nezbývalo . Ve finále jsem se rozhodl navštívit MAKRO, kde měli Amarone Della Valpolicella DOCG 2010 s těžkým srdcem jsem jednu lahev uložil do košíku a modlil se abych v soutěži neskončil s vínem z Makra poslední a nemusel ve vinotéce po vyhodnocení vín ještě koupit lahev bílého vína jako pokutu za poslední místo. S napětím a velice pozorně jsem naslouchal při odtajnění vzorků a zveřejnění jmen ložníka, který soutěžní vzorek dodal. Vždy se vyhlašuje ten který byl poslední aby měl dostatek času svobodně vybrat víno jako pokutu za poslední místo. Tedy, řeknu vám spadl mi kámen ze srdce, když jsem neslyšel své jméno. Moje víno Amarone Della Valpolicella 2010 se umístilo na IX místě ze XIV soutěžních vín, což považuji za dobré umístění. Z těch 14 soutěžních vzorků bylo 12 vín skvělých a ty 2 vína měla počínající vadu ale byla ještě pitelná.  

Jak je níže uvedeno vína Valpolicella jsou opravdovou vinařskou lahůdkou ale bohužel vysoká kvalita je pochopitelně vykoupena vysokou cenou . Tak jen pro zajímavost, v roce 2013 jsem na Gran Gala del Vino Italiano ochutnal víno Amarone Della Valpolicella DOC 2006 ( lahev 0,75 litru za 8 300 Kč ) z vinařství Romano Dal Forno z podoblasti Illasi .To víno bylo opravdu úžasné a to jak ve vůni tak i v chuti. Z toho vinařství jsem ochutnal ještě Valpolicella Superiore DOC 2007 ( 2 380 Kč ), sladké Vigna Seré Recioto della Valpolicella DOC 2003 ( lahev 0,375 litru za 4 250 Kč ) . Vína přijel prezentovat osobně vinař pan Romano Dal Forno a já zalitoval, že neumím italsky, protože jeho vína Amarone patří ke světové špičce.  Všechny tři vína byla opravdu úchvatná a tak jsem si pomyslel, že až jednou vyhraji ve SPORTCE těch 50 000 000 Kč, 100% si od každého výše uvedeného vína objednám po dvou kartonech abych si ty krasavce mohl vychutnat . 

Země : Itálie

Oblast : Valpolicella

Italské označení kvality vína :

Vino da Tavola : Základní označení kvality vína a odpovídá našemu stolnímu vínu, Nicméně to neznamená, že se jedná o podřadné či nekvalitní víno i mezi těmito víny lze najít výborné druhy. Zvláště pak to platí u domácích vín, na která jsou Italové patřičně hrdí. Nezřídka se stává, že si jezdí vybírat vhodné hrozny do významných vinařských oblastí, kde je nakoupí a doma sami zpracují. Takové láhve sice většinou nemají krásnou etiketu ale zato v nich může být velmi kvalitní víno.

     Indicazione  Geografica Tipica ( IGT ) : Tato značka napovídá, že víno v této láhvi bylo vyrobeno z vinné révy pocházející z určité oblasti, ačkoli zpracování vína může probíhat ve zcela jiné části Itálie je to vlastně poměrně nová odpověď Itálie na Francouzské Vins de Pays .

Denominazione di Origine Controllata ( DOC ) : Kontrola původu - takto označená vína jsou každoročně velmi přísně kontrolována na původ a kvalitu hroznů i jejich zpracování. Nezřídka kdy se stává, že zatímco jeden rok má vinař své víno označené DOC. Následující rok kvalita vína není taková a nesmí své víno takto označit. Je to odpověď Itálie na Francouzské AOC.

Denominazione di Origine Controllata e Garantila ( DOCG ) :  Kontrola a Garance - pokud si koupíte láhev s tímto označením, budete mít záruku vína nejvyšší kvality, kde je každá vyrobená láhev očíslována a okolkována. Kvalita vín DOCG  je velmi přísně kontrolována, včetně původu révy, hektarového výnosu, nadmořské výšky vinic. Vína, která byla uznána na nejlepší Italská vína 

Slovník Italských názvů :

Amabile nebo Dolce : sladké víno

Abboccato : polosladké víno

Recioto : víno z napůl usušených hroznů, specialita z Benátek

Vendemia Tardiva : Pozdní sběr

Oblast Valpolicella se rozkládá severozápadně od Verony a táhne se od jezera Garda přes několik údolí podél řeky Adiže mezi Veronou a úpatím pohoří Monti Lessini, kde se mimo jiné nacházejí i zajímavé jehličnaté a listnaté porosty bohaté na houby i lanýže, alpské louky i skalnatá údolí, která skýtají mnoho fosilních nálezů, jako např. v okolí přírodního muzea Bolca, označeném jako chráněné území a přírodní park.

Vína regionu Valpolicella jsou výhradně červená a přichází na trh v mnoha stylech a podobách, od základního mladého ovocitého, které se může podávat i lehce chlazené jako perfektní doprovod k salátům, pizzám či těstovinám, přes robustnější a kořenitější Classico, Superiore a Ripasso, až po unikátní dva styly této oblasti: Recioto a Amarone.

Název Valpolicella je odvozen od kombinace latinského a řeckého „vallis polys cellae", jinými slovy „údolí mnoha sklepů", což je zajisté po etymologické stránce velmi zajímavá teorie, o niž se učenci s oblibou opírají. Jisté však je, že révu vinnou v tomto regionu pěstovali již staří Řekové (a byli to možná oni, kdo si oblíbili passito - sladkou variantu vyrobenou ze suchých bobulí a předchůdkyni dnešního stylu Recioto) i Římané. Také v dobách temného středověku zde vinohradnictví a vinařství prosperovalo, dokonce až do takové míry, že ve 14. století bylo 30-40 % veškeré zemědělské půdy osázeno révou vinnou. Tato dlouhá vinařská tradice vedla v druhé polovině 19. století k založení prvních vinařských družstev a v roce 1924 vzniklo Consorzio per la difesa dei vini tipici della Valpolicella (Konsorcium za účelem ochrany typických vín oblasti Valpolicella), které bylo předchůdcem současné asociace Consorzio per la Tutela dei Vini Valpolicella založené v roce 1970.

Vinařská oblast Valpolicella, která spadá pod ochranu současného konsorcia se dělí na dvě části: „Classico" (zahrnuje údolí Marano, Fumane, Negrar, Sant'Ambrogio a San Pietro in Cariano) a ostatní, tzv. „typická" oblast (ta se rozkládá převážně na východě a zahrnuje nejen údolí Valpantena, ale také Marcellise, Mezzane, Illasi a Tramigna). Označení „Valpolicella Classico" na etiketě nese přibližně 40 % vín, která pocházejí z původní klasické zóny Valpolicelly, ostatní vína jsou tzv. generická Valpolicella DOC (jediná další sub-zóna, jež má povoleno připojit své jméno původu na etiketu je Valpolicella Valpantena ležící východně od Verony, která však představuje pouze mizivé procento).

V celé oblasti Valpolicella je celkem zaregistrováno 19 vinařských obcí, z nichž 5 leží v podoblasti Classico a ostatních 14 je „neklasických". Celková plocha osázená révou vinnou činí 30 tisíc ha, z toho 75 % vinic je vysázeno v kopcovitém terénu, 17 % v údolích a 8 % pochází z městských částí. Je zde celkem 208 vinařství, která svá vína lahvují, 7 družstev, 2643 pěstitelů hroznů pro výrobu vín s označením Valpolicella DOC, 1495 pěstitelů hroznů pro styl Recioto/Amarone a 449 sušáren hroznů (fruttai), které jsou nezbytné pro výrobu dvou posledně jmenovaných stylů vín.

Pouze autochtonní modré odrůdy jsou povoleny pro výrobu vín Valpolicella. Jsou to:

Corvina Veronese a Corvinone (45 % - 95 %), které dávají vínům tělo a strukturu

Rondinella (5 % - 30 %), která jim dává aroma a zaoblenost. 

Další autorizované odrůdy jsou : Forsellina, Oseleta, Molinara a Dindarella, avšak ty nejsou povolené pro výrobu stylů Recioto a Amarone (viz níže).

Dne 24. března 2010 byl vínům Recioto a Amarone udělen statut DOCG - Denominazione di Origine Controllata e Garantita (do této doby nesla pouze označení DOC - Denominazione di Origine Controllata) a vínům Valpolicella Ripasso statut DOC, jež byla do roku 2009 označována jako IGT - Indicazione Geografica Tipica.  

Údolí (podoblasti) Valpolicelly  

Podoblast Sant'Ambrogio di Valpolicella :

Nejzápadnější z pěti podoblastí, které spadají do zóny Valpolicella Classica. Vinice v létě ochlazuje vánek z Monti Lessini na severu a v zimě oteplují teplé proudy vanoucí od jezera Garda, čímž se tato oblast těší mírným klimatickým podmínkám po celý rok. Půdní podloží je převážně vápencové, což dává elegantní vína minerálního charakteru a střední struktury s kořenitou koncovkou.

Podoblast Fumane :

Z planiny v San Pietro in Cariano se zdvihají strmé svahy směrem ke Corno d'Aquilio, které jsou osázené vinicemi. V údolí Fumane, které vzniklo před mnoha miliony let fisurou mezi skalami, jsou klimatické podmínky vždy větrné a chladné. Vína jsou elegantní, s finesou a svěžestí, která profitují z dalšího zrání.

Podoblast Marano di Valpolicella :

Toto údolí se táhne od obce San Pietro in Cariano k Monte Castel a těší se příznivým klimatickým podmínkám, které vytvářejí severní proudy z Monti Lessini v hlubokém kontrastu s jižní expozicí vinic terasovitého rázu, které jsou typické pro zónu Valpolicella Classica. Půdní složení tvoří vápenec, tuf a čedič. Vína všeobecně evokují višně v hořké čokoládě s pepřem, z východní části údolí mají květnatější a ovocitější charakter.

Podoblast Negrar :

Čím dále na východ od jezera Garda, tím silnější je vliv studeného horského vzduchu. Podoblast Negrar se nachází v polovině širokého údolí, které se zužuje až k samému sedlu mezi Fane a Prun a zahrnuje významnou vinařskou obec Mazzano. Celá oblast je poseta růžovými plochami, kde se nacházely mramorové lomy. Vína jsou bohaté struktury a jejich svěžest je důležitá k vyvážení obsahu alkoholu a glycerolu, jenž je v této zóně Valpolicella Classica nejvyšší.

Podoblast Valpantena :

Toto údolí se táhne z veronské nížiny k vysoko položené náhorní Lessinii, kde se zužuje severně od Grezzany až po úzkou soutěsku. Klimatické podmínky jsou chladné a větrné, což na ochranu révy proti plísním působí velmi příznivě. Půdní složení je vápencovo-jílovité, které dává vína velmi ovocitá a svěží s výraznými kyselinami a suchým projevem, vhodná k dlouhé archivaci.

Podoblast Marcellise :

Krátká řeka protéká tímto malým údolím, které má ráz měsíční krajiny a jeho jílovité půdní složení s ostrůvky slínu je vynikající pro pěstování modrých odrůd vhodných pro vína Valpolicella, jež díky svému nízkému pH zaručují jejich stabilitu a životaschopnost, jsou vyvážená, mocná i něžná zároveň.

Podoblast Mezzane :

Mnozí říkají tomuto údolí „nové Burgundsko" a vinice s vedením „single Guyot" se rozkládají od obce Lavagno na jihu až po San Mauro di Saline, známé svými kaštany, kde dosahují až 500 m nadmořské výšky. Věhlasné biodynamické vinařství Corte Sant'Alda, které vede svérázná Marinella Camerani, má své sídlo právě zde.

Podoblast Illasi :

Nejvýchodněji položené údolí, kterým protéká řeka Progno, stoupá prudce do svahů osázených vinicemi v 300-350 m nadmořské výšky vedených rovněž Guyotovým systémem. Vína z nich jsou „svalnatá" a výborně strukturovaná, ale také extrémně rafinovaná a elegantní.

Valpolicella - víno mnoha tváří

Valpolicella DOC : je základní víno této zóny, svěží, snadno pitelné, lehkého až středního těla se svěží kyselinkou (min. 5,0 g/l). Pokud má původ v jedné z pěti obcí, které spadají do podoblasti „Classico", bude tento údaj uveden na etiketě. Víno Valpolicella je živé barvy s granátovým meniskem, ve vůni květnaté, ovocité, s výrazným třešňovým projevem a dotekem hořkých mandlí v dochuti. Minimální obsah alkoholu je 11 % , suchý extrakt 18 g/l.

Valpolicella Superiore DOC : je označení pro vína s vyšším procentem alkoholu (min. 12 %), vyšším extraktem (20 g/l) a nižším obsahem kyselin. Navíc musí zrát minimálně 12 měsíců ve dřevě i na láhvi, než se uvedou do oběhu, což jim dává kulatější a plnější charakter než mají vína základní třídy.

Valpolicella Ripasso DOC : je styl, který se vyvinul koncem 20. století. Ripasso (což znamená („repassé" neboli „repasováno"), jehož princip výroby spočívá v tom, že se výlisky z právě stočeného Amarone nebo Reciota (viz níže) přidají do šarže mladé, právě kvasící Valpolicelly a nechají se v ní nějaký čas macerovat. Alternativně se přes matoliny právě vylisovaného Amarone či Reciota přečerpá mladá Valpolicella posledního ročníku, která tím získá na plnosti a koncentrovanosti. Třetí způsob je použití částečně suchých bobulí namísto výlisků, které obsahují méně hořkých tříslovin a více fenolických sloučenin.

Minimální obsah alkoholu pro Ripasso je 12,5 %, suchý extrakt 24 g/l (13 % alk. a 26 g/l suchý extrakt pro vína s označením „Superiore").

Recioto della Valpolicella DOCG : název se buď připisuje starodávnému vínu jménem Retico nebo je odvozeno od slova „recie", což v benátském nářečí Veneto znamená „ucho", podle tvaru dvou malých hrozínků vyčnívajích po obou stranách hlavního hroznu, jejichž bobule mají lepší expozici k slunci a proto se tradičně používají pro vína stylu Recioto, typická pro oblasti Valpolicella a sousední Soave. Hrozny se nejprve suší několik měsíců na lískách buď přímo ve vinici nebo v dobře větraných podkrovních půdách (fruttai), přičemž se jejich objem zmenší a mošt vysokého extraktu získává na koncentrovanosti a komplexnosti. Je známo, že tento styl vína v oblasti Veneto zavedli již staří Řekové.

Minimální obsah alkoholu pro Reciotto je 12 %, suchý extrakt 28 g/l a minimální obsah kyselin je 5 g/l.

Amarone della Valpolicella DOCG : je bezpochyby králem vín tohoto regionu. Odrůdová skladba pro styl Recioto a Valpolicela se liší tím, že k jejich výrobě jsou autorizovány pouze odrůdy Corvina Veronese, Corvinone a Rondinella (od roku 2003 odrůda Molinara již není povolena). Stejně jako u stylu Recioto (viz výše), hrozny určené pro Amarone se nejprve suší za účelem vyšší koncentrovanosti a v lednu až únoru po sklizni proběhne fermentace pomocí speciálního kmene odolných kvasinek, které prokvasí mošt mnohdy až na více než 15 % alkoholu. V nedávné minulosti však místní vinaři nevěděli proč se někdy kvasný proces při výrobě vína Recioto samovolně zastavil a výsledné víno bylo sladké, zatímco mnohdy vykvasilo do sucha a tím vznikl styl Amarone (což je odvozeno od slova „amaro" neboli „hořký"). Přičítali to obvykle původu hroznů a vysvětlovali si tento jev tím, že mošt z hroznů pocházejících z oblasti Classico, zejména z údolí Negrar či Fumane, měl tendenci vykvasit dosucha, zatímco hrozny odjinud vyprodukovaly styl Recioto. Dnes již víme, že styl Amarone se moderními způsoby vinifikace dá vyprodukovat účelově. Vína Amarone jsou vynikající struktury a komplexity, mají dlouhý životní potenciál (mnohdy více než 20 let), úžasnou finesu a eleganci.

Minimální obsah alkoholu pro Amarone je stanoven na 14 %, suchý extrakt 28 g/l, přičemž Riserva musí mít 32 g/l, a minimální obsah kyselin je 5 g/l.  

Vína Amarone jsou dle regulí DOCG uváděna na trh až ve čtvrtém roce jejich života, avšak někteří vinaři je pouštějí do oběhu i mnohem později. Na prezentaci nového ročníku Amarone della Valpolicella ve Veroně byly skutečně některé vzorky přehlídky ještě tzv. „barrel samples".

Amarone della Valpolicella jsou vína, která jsou ve světě vyhledávaná a jejich produkce se zvyšuje geometrickou řadou (zatímco v roce 2000 bylo prodáno 5 milionů lahví, v roce 2011 činil prodej již 12 milionů lahví). Zejména populární jsou v USA a podle sdělení deníku Corriere della Sera je prezident Obama často podává v Bílém domě.

Jejich cena je pochopitelně úměrná věhlasu a pohybuje se většinou od 20 eur  za láhev o obsahu 075 litru, někdy je však cena mnohem vyšší, neboť zvyšující se poptávka vyhání ceny nahoru a oblast Valpolicella přitahuje neustále nové a nové investory, kteří zde vysazují vinice a budují nová vinařství specializovaná především na Amarone.

NB - Pisatelka je rovněž autorkou publikace „Italská vína" (Grada), internetové prezentace http://www.italianwines.cz/ a spoluatorkou knihy „Jak chutná Itálie - Buonissimo" (Edice ČT), která doprovází TV seriál „Kluci v akci".