VILLA RICHTER - prezentace vín v Praze
10. 6. 2011
Cestou autobusem z Plzně do Prahy jsem se v novinách dočetl, že ve středu 08.06.2011 se jede mezinárodní cyklitický závod v okolí Pražského hradu s popisem všec ulic, kde bude omezena doprava - teda řeknu vám polilo mi horko, při představě jak uvízneme pár stovek metrů od našeho vinařského cíle. Vše naštěstí dopadlo opravdu perfektně, protože pořadatelé zvolili trasu závodu vždy o jednu ulici výše než jsme my pořebovali projít k VILLA RCHTER - neuvěřitelné, ale Ládr měl zase jednouštěstí hahahaha.
Prezentace se zúčastnilo 25 vybraných vinařství z Itálie. Svá vína přijelo osobně prezentovat 21 zástupců vinařství z oblastí Benátsko, Piemontsko, Furlánsko, Marky, Kampánie, Toskánsko, Sardinie, Tyrolsko, Sicilie, Abruzzo. Bylo možno ochutnat více jak 150 těch nejlepších vín v rozmezí ročníků 2010 a nejstarší víno bylo z ročníku 1999. Bylo to červené víno RADICI, Taurasi Riserva DOCG ze slavného vinařstí Mastroberardino z Atripalda založeného roku 1878.
Cena tohoto vína nebyla překvapivě nejvyšší, lahev 0,7 litru stojí 920 Kč.
VII. ročník prezentace proběhla ve dnech 08.06. - 09.06.2011.
V letošním roce byl opět zkrácen časový limit prezentace vín a tak prezentace začínala až v 15:00 hodin a končila po oba dva dny ve 20:00 hodin. Ceny prezentovaných vín se pohybovaly od 180 Kč za 0,7 litru až do astronomické ceny 3 500 Kč za 0,7 litru. Vzhledem k časové tísni bylo nutné řádně, svědomitě a strategicky promyslet postup degustace skvělých vín a nepřivodit si totální opilost a zachovat dekorum. Italove jsou pohodáři a tak svá vína začali přinášet až v 15:00 hodin, čímž nám drobet rozhodili časový harmonogram.
Strategický plán byl jasný - méně diskutovat, rychleji hodnotit , ochutnat několik bílých vín, zapít je čistou vodou a pomalu přejít na červená vína ve vyšší cenové relaci od 300 Kč do těch 3 500 Kč, protože taková vína si z platu státního úředníka nemohu dovolit koupit ale člověk potřebuje vědět jak chutnají aby nebyl za blbce, když se o těch špičkovních vínech hovoří v odborných kruzích a my normální konzumenti těžko koupíme alespoň jednu jedinou lahev nad 400 Kč.První den se mi povedlo ochutnat 42 vzorků a Aleně 20 vzorků. Protože už jsem pomálu přestával vnímat chuť a vůni degustovaných vzorků, demokraticky jsme se s Alenou rozhodli ukončit degustaci v 19:30 hodin a nechat tam naše dva kolegy z Vinařské lože napospas jejich osudu s tím rozdílem, že oni museli autobusem do Plzně ale my tramvají pouze do Vršovic na ubytování. ( hned první den jsem si u vinařství Mastroberardino, které slavné vinařství prezentoval exportní manager pan Stephan Moccia ustřihl pěknou vinařskou ostudu u jejih vín s názvem ,,RADICI´´.
První vzorek RADICI Taurasi DOCG 2005 bylo opravdu dobré červené víno a tak jsem šel ochutnat další vzorek RADICI Fiano d Avelino DOCG 2009 což bylo bílé víno a já pochopitelně neměl vypláchnutou degustační skleničku.
pan manager ani nehnul brvou a profesionálě mi nalil bílé víno a tak jsem nechtěně získal nechtěné růžové, za což bych se nejraději propadl do země.
Cestou jsme se stavěli v naší oblíbené pizzerii PADOVA v Moskevké ulici ve Vršovicích. Já si dal těstoviny a Alena pizzu Hawai, já vůl velké řezané pivko, Alena malé světlé. Po pravé piccolo italské kávičce jsme ještě dali zmrzlinový pohár MOJITO - no chápete to, já také ne ??!!!!
V 21:30 hodin jsme opouštěli lokál a venku se právě začal zvedat silný vítr a počasí věštilo bouřku a déšť - a taky, že jo !!!!! V půlce cesty začalo pršet a tak se Alena zastavila, že otevře deštník abychom měli alespoň suché hlavy, než Alena vyndala deštník já pomalu opileckým krokem pokračoval dál.
Jak se říká : BLBEJ A OŽRELEJ MÁ VŽDY ŠTĚSTÍ !!!!!!!
Věřte nevjeřte, přilít z černého nebe blesk a prásknul do silnice 50 metrů za Alenou. Fakt se normálně zachvěla zem, rozhoukali se alarmy vozidel v ulici, Alena zahodila deštník protože viděla jak jiskří zem a já nadskočil a pak se rozesmál, protože jsem si ve vinném opojení neuvědomoval závažnost situace.
Protože jsme degustovali opravdu kvalitní vína, byli jsme schopni ráno vstát už v 08:00 hodin a po snídani vyrazit na zdravotní procházku před plánovaným poledním menu, no kde jinde než v naší oblíbené pizzerii z pouhých 95 Kč.
Italský majitel každý den sedí u stolečku a kontoluje spokojenost hostů.
Pochválili jsme mu krásně vyřešenou terasu a opravdu chutné menu a rázem jsme byli jeho. Dali jsme si brokolicovou polévku, já rizoto se smetanou, žampiony, kapii a sýrem a Alena restovaná roštěnka se žampionovým přelivem a novým bramborem - obojí bylo opravdu špičkovně připravené a chuťově vyvážené. Ano drobet jsme se přejedli, ale byl to úmysl, naplnit pořádně žaludek před druhým dnem vinařského maratonu. V 15:00 hodin už jsme byli opět u prezentace a opět čekali až přijdou pohodáři z Itálie, drobet se jim to protáhlo a tak akce začala až v 15:15 hodin. Zase jsem ochutnal pár bílých víneček a už zase degustace vybraných červených víneček. Zabrali jsme stejný stoleček jako ve středu kterého jsme se sešli s pánem, který byl také z Plzně a dobře se s ním povídalo, dělá 20 let ve výzkumném ústavu jadeného strojírenství. Na čtvrteční prezentaci přišlo až nadměrné množství mužů i žen navoněných, kteří si hráli na znalce vín, což je o to horší PROTOŽE PŘI DEGUSTACI JE ZAKÁZÁNO POUŽÍVAT PARFÉMY I KDYBY STÁLY MILION !!!!!!!!!!!!!! Závan jejich cenově drahých parfémů ani jejich sexy postavy nás neuchválily , ale zničily nám čichové buňky.
Jak pronesl ten pán z výzkumáku: TAKOVÉ LIDI BY MĚLI HASIČI SPRCHOVAT HNED U VCHODU ABY NENIČILI VINAŘSKÉ ZÁŽITKY OSTATNÍM ÚČASTNÍKŮM A ODBORNÍKŮM.
Další velký společenský nešvar naší mladé dravé generace je : Vždy myslí jen na sebe a ostatní jsou jim ukradení. Tak několi příkladů za všechny :
Naše čtveřice stojí u stolečku a kterém máme rozložené degustační katalogy, přijdou dva mladíci ani nezabučí natož aby pozdravili a provokativně položí svoje katalogy na naše vmačknou se mezi naší čtveřici a začnou si provokativně zapisovat poznámky do svých katalogů. Další nešvar - pokud je u jednoho vinaře více osob, je nepsané pravidlo a přirozená společenská slušnost, počkat v řadě až bude vinař volný a pak požádat o vzorek, který bych chtěl ochutnat, ale naši mistři světa
to nerespektují, protože teď hned chtějí oni a ostatní počkají.
I tak jsem si vychutnal ostatní vynikající červená vínečka a to i nejdražší kolekci vinařství Domenico Clerico z oblasti Piemonsko, toto vinařství patří mezi nejužší špičku vinařů v Langhe. Jeho Barola si podmanila celý svět :
ARTE Lange Rosso DOC 2008 = 1 040 Kč
PAJANA Barolo DOCG 2006 = 2 240 Kč
CIABOT MENTIN Ginestra Barolo DOCG 2006 = 2 300 Kč PERCRISTINA Barolo DOCG 2004 3 500 Kč Všechna výše uvedená vína byla opravdu úžasná a škoda, že nebylo více času tak vzácná vína vychutnat a řádně rozebrat vůni i chuť.
Ve čtvrtek se mi podařilo ochutnat 40 vzorečků a Alena ochutnal 14 vzorečků bílého vína. Tontokrát jsme odcházeli až ve 20:00 hodin a jeli tramvají č.22 až do Vršovic.
K večeři jsme si dali pouze 1/4 melounu, 4 meruňky a 4 broskve. Nevím, kde ty pražští obchodníci nakupují ovoce, protože je o 100% vzhledově lepší a hlavně chutnější než to, které nakoupíme v plzeňských obchodech.
V Pátek jsme odvezli zavazadla do trezoru na Hlavním nádraží ČD a protože bylo krásné sluníčkové počasí splnili jsme si dávný sen a šli na kávičku do kavárny Slávie, kam chodila a chodí spousta slavných herců, protože kavárna je přímo naproti Národnímu divadlu s krásným výhledem na Vltavu, Pražský hrad a Petřín.
Po kavičce jsme udělali pěší okruh podél Vltavy okolo Sovových mlýnů, kde je muzeum moderního umění a přes Kampu a Karlův most zpět na Hlavní nádraží ČD, kde jsme vyzvedli z trezoru naše nevyloupená zavazadla a vydali se na II.
náspupiště od kud jel příjemně vyhřátý vlak pochopitlně bez klimatizace a nefungující regulací vzduchu na Plzeň . No já si myslím, že dráhy to s námi myslím dobře a snaží se nám ušetřit peníze a čas za návštěvy saunovacích center hahaha !!!!!!!!!!
